Pyrenejský ovčák

Pyrenejský ovčák má výborný čich a zbožňuje pohyb v přírodě. Je to temperamentní energické plemeno, které vyžaduje po svém pánovi aktivitu.

FCI: Ovčáci a honáčtí psi
Velikost: střední plemena
Výška v kohoutku: 38 - 54 cm
Hmotnost v dospělosti: 23 - 32 kg
Věk: 16
Náročnost na výchovu: náročný
Náročnost na pohyb: náročný
Vhodné prostředí: předměstí, venkov
Využití psa: společník, hlídací

Povaha

Pyrenejský ovčák je vhodný do rodiny, dobře vychází s dětmi. S ostatními zvířaty v domácnosti nemají problémy. Vůči cizím lidem nejsou důvěřiví a své teritorium si dokážou řádně ohlídat. Je bystrý a rychle učí, ale potřebuje však důslednou výchovu. Nerad se nudí, proto mu rozhodně nestačí tři krátké procházky denně. Baví jej práce ke které byl vyšlechtěn, je úspěšný v záchranářském výcviku a psích sportech.

Popis

Pyrenejský ovčák je menším a drobnějším příbuzným katalánského ovčáka, konstrukce jeho kostry je lehčího rázu. Srst je velmi hustá, polodlouhá až dlouhá, a bývá rovná i mírně vlnitá, svým vzhledem připomíná kozí nebo ovčí. Barva může být od plavé a rezavé s příměsí černých chlupů nebo bez, přes zbarvení se skvrnami v odstínech bílé a šedé. Zřídka se vyskytuje pes čistě černý, častější je zbarvení břidlicové. Někdy má bílé skvrny na tlapách a hrudi.

Historie plemene

Pyrenejský ovčák pochází z dávných ovčáckých psů. Plemeno se vzniklo v srdci Pyrenejí - v oblasti mezi Lurdami a Gavarnií, kde byl ovčákům nepostradatelným a všestranným pomocníkem. Dodnes mají čistokrevní pyrenejští ovčáci několik vzhledových variant, přičemž starší je typ s dlouhou srstí v obličeji. Plemenný standard byl v roce 1926 uznán organizací Societé Centrale Canine a dosud se téměř nezměnil.

Základní péče

Pyrenejský ovčák vyžaduje hodně pohybu a potřebuje zaměstnání buď jako ovčácký, záchranřský, lavinový či obranářský pes. Nejedná se o nijak náročné a choulostivé plemeno, naopak je otužilý a vytrvalý. Srst nepotřebuje mimořádnou péči jeho zevnějšek má vypadat zcela přirozeně. Mělo by stačit jednou týdně ji pročesat kartáčem. Je ale potřeba odstraňovat nadbytečné chlupy ze zvukovodů.