Miniaturní bullteriér

Miniaturní bullteriér má vyrovnaný temperament a je disciplinovný. Je sice někdy tvrdohlavý, ale k lidem se chová dobře.

FCI: teriéři
Velikost: malá plemena
Výška v kohoutku: 25 – 35,5 cm
Hmotnost v dospělosti: 9 - 15 kg
Věk: 12 - 13 let
Náročnost na výchovu: náročný
Náročnost na pohyb: náročný
Vhodné prostředí: jakékoliv
Využití psa: společník, hlídací pes

Povaha

Miniaturní bulteriér je povahově bližší teriérovi než buldokovi. Jsou to hbití, vytrvalí a odvážní psi. Rodině jsou věrnými společníky a velmi dobrými hlídači. Hodí se jak do domu, tak i do bytu. S jinými zvířaty a psy je třeba je seznamovat již od štěněte, aby se předešlo rvačkám.

Popis

Význačným rysem Miniaturních bulteriérů je klabonosá hlava ve tvaru vejce a trojúhelnikovité oči. Postava je silná a svalnatá. Jako jedno z mála plemen nemá Miniaturní bulteriér stanovený žádný výškový ani váhový limit, takže se můžeme setkat s mnoha variantami tělesné konstrukce. Kromě standardní bílé barvy se vyskytuje a je schválena také trikolorní (kombinace bílá-černá-hnědá), žlutá, červená a žíhaná. Barva vždy převládá nad bílými znaky.

Historie

Miniaturní bulteriér byl vyšlechtěn ve Velké Británii. Původně sloužil k lovu krys a učástnil se psích zápasů. Nebyl nijak speciálně křížen, jedná se pouze o zmenšeninu bulteriéra, která vznikla pouze vybíráním menší jedinců a jejich množením. V dnešní době se chová pouze jako rodinný společník.

Základní péče

O srst Mini bulteriéra není třeba speciálně pečovat. Důležitější je věnovat pozornost jeho zdraví. Miniaturní bulteriér může trpět několika dědičnými chorobami, a to zúžením aorty a mitrální dysplazií (nemoci srdce), onemocněním ledvin a luxací oční čočky. Bílí jedinci mohou trpět hluchotou a veškeré tyto dědičné nemoci se u nich vyskytují mnohem častěji. Toto plemeno potřebuje dostatečné množství pohybu. Při výcviku je potřeba být důsledný, ale ne tvrdý.